Hlídej si svou holčičku
Hlídej si svou holčičku
Námět na tuto knížku mne napadl v nemocnici v Kolíně, kde jsem trávila jeden letní týden v roce 2004. V té době už jsem věděla, že nápady si stojí za to někam napsat, i kdyby to mělo být třeba do mobilu, nebo na kus papíru a pokud možno ho neztratit. A tak jsem v roce 2006 začala psát. Stejně jako led, průběžně jsem rukopis na týdny a měsíce opouštěla, abych se k němu vrátila a bezhlavě denně večer co večer psala. Děti už byly větší a chodily déle spát. Hlava byla unavenější. A tak se mi stávalo, že jsem se ke psaní dostala až v deset večer a psala do dvou do rána. Probraný mozek pak nebyl schopen usnout hned...a ráno vstávat do práce a fungovat... (Prostě jsem strašně líná, tak to je. Ono by to šlo, kdyby se chtělo.)
A tak jsem rok a půl tvořila holčičku a těšila se až bude hotová, protože to bude čtvrtá knížka, víc než jsem kdy doufala. Před prázdninami 2007 jsem ji v půl čtvrté ráno dodělala. Již se rozednívalo. Ten závěr si vždycky nejvíc užívám... Ihned jsem to poslala nakladatelce a už během asi tří týdnů mi přišel rukopis k opravám.
O ČEM TO JE? Hlavní hrdinka se jmenuje Gita... a má, jak jinak, malou dcerku. Gita je svobodná matka a žije se svojí rozvedenou mámou a dcerou v malém bytě a zároveň má docela otravného přítele, který na ni neustále tlačí, aby žila s ním. Jednoho dne Gitě a její mámě přiletí do okna kámen "Hlídej si svou holčičku!" také se někdo pokusí Gitu s malou dcerkou srazit autem. Kdo a proč? Vždyť nikomu nic neprovedla.
